Kdo je to vegan a co je to veganství

Kdo je to vegan a co je to veganství.

Na rozdíl od vtipu, podle kterého je slovo vegetarián v indiánském jazyce označením pro špatného lovce, dá se říci, že Indie je opravdovou kolébkou vegetariánů.

Tam je kráva posvátné zvíře a mléko je považováno za přirozeně (sladkou) sattvickou potravinu. Myslí se tím ČERSTVÉ mléko. (Slovo Sattva vyjadřuje energii spojenou s krásou, lehkostí, čistotou, jasností a svěžestí. Sattvické pokrmy jsou přirozeně čisté, vyvážené, uklidňující, zpravidla čerstvé, šťavnaté, lehce stravitelné, mastné, výživné, sladké (škrob) a chutné, rovnoměrně vyživují tělo i duši a přinášejí lehkost, zdraví a pokoj.)

A tak tamní vegetariánské jídlo sestává hlavně ze zeleniny, ovoce, obilovin, luštěnin a mléka a mléčných výrobků. (Žádné maso, vejce, žádné cibuloviny, alkohol ani káva.) Vše ve šťavnatých nasládlých a omamně kořeněných kombinacích. Koneckonců indická kuchyně je pro svou barvitost, vůni a bohaté chutě obecně velice oblíbená.

Je tedy vegan „jen“ jakási vyšší úroveň vegetariána, nebo pouze trendová záležitost? Těžko říci, ale vypadá to, že oboje. K veganství (i vegetariánství) motivují lidi dva hlavní důvody: zdravotní a etické. Pro ty „opravdové“ vegany (i vegetariány) je to životní filozofie – životní styl. Netrápí sebe ani jiné, často cvičí jógu či meditují, nebo jinak v klidu relaxují, věnují se i duchovní podstatě světa. Váží si života – i toho svého! Nechodí do ZOO ani do cirkusu. Nenosí kožené boty, tašky, peněženky, pouzdra na mobily apod., ale ani náramky či kožené šňůrky s přívěsky, nenosí vlněné svetry, nevlastní kožené bundy ani kožené křeslo či sedačku, a to ani v autě. Zajímají se o své jídlo, rozumí mu a jsou zdraví!

Kdežto ti „trendoví“ vegani ujíždějí na sušenkách (byť „zdravých!), sladkém pití, těstovinách a pizze s kečupem, jedí hodně moučných jídel, či se urputně snaží napodobovat klasiku: svíčková ze seitanu (“maso“ z pšeničného lepku), guláš ze sójového masa, různé vegie hamburgery a karbanátky, mnozí hodně smaží. Je to tedy primárně bez živočišných produktů, ale není to to pravé ořechové – tedy veganské, spíše jenom jako. Nicméně ti, které to „pohltí“ se časem stanou těmi opravdovými vegany.

Pak je zde ještě kategorie těch ortodoxních, ale spíše v negativním smyslu slova, tedy těch, kteří VŠE podřizují jídlu, jsou jím posedlí až závislí, někdy až chorobně. To se ale vyskytuje napříč všemi výživovými směry.

Veganství je druh stravy, filozofie a životní styl, spočívající v odmítnutí konzumace živočišných produktů. S veganstvím je často spojeno odmítání jakéhokoli využívání zvířat k lidskému užitku.

Na rozdíl od běžného vegetariánství se veganství zříká konzumace nejen masa, ale i vajec a mléčných výrobků, někdy i medu. Mnoho veganů z přesvědčení také nesouhlasí s rybařením, myslivostí, kožešinovým průmyslem, cirkusy či zoo; důsledně brané veganství v užším slova smyslu odmítá používání výrobků z kůže, vlny a hedvábí nebo kosmetiky testované na zvířatech či živočišné složky obsahující. Zdroj: Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Veganstv%C3%AD

Na okraj zmíním ještě vitariánství – tedy RAW food – syrové jídlo, tedy to, které neprošlo tepelnou úpravou nad 40°C, aby se zachovaly enzymy. Nic proti tomu, tito lidé se svému jídlu opravdu věnují, často s velkou vášní a zaujetím. Stává se sice, že jim to narušuje vztahy s blízkými, ale stojí jim to za to. A dopřát si čas od času období se syrovou stravou, může prospět většině populace.

Vím, o čem mluvím, zkusila jsem, líbí se mi to, jen mi pořád vrtá hlavou, čím by se živil Eskymák nadšený pro syrovou stravu…